Registrací souhlasím s obchodními podmínkami SVČ Lužánky.
Otevřete potvrzovací e-mail a dokončete registraci.
Nevíte si rady? Zde najdete nápovědu.
Vyplněním zdravotních údajů souhlasím s jejich uchováváním pro případné použití při organizaci přihlášených aktivit.
Narodila jsem se a vyrostla v Brně. Už od dětství jsem měla zájem o výtvarnou oblast, k čemuž jsem byla vedena v rodině - výtvarné umění bylo totiž velkým koníčkem mého tatínka. Jako dítě jsem strávila spoustu času kreslením všeho možného, i po tom, co jsem začala ve druhé třídě chodit do Lidové školy umění k paní profesorce Pitrové. Tam jsem docházela i jako dospělá, pak už spíš na přátelské konzultace. Po základní škole jsem nastoupila na Střední uměleckoprůmyslovou školu v Brně, což bylo velice šťastné a inspirativní období v mém životě. Ke konci studia mě začali zajímat lidé - psychologie, sociální vědy a podobné obory. Nechtěla jsem ale opustit výtvarný svět, a proto jsem se přihlásila na Pedagogickou fakultu, kde jsem vystudovala výtvarnou výchovu v kombinaci s češtinou. To bylo důležité prostředí, protože spoustu přátel a kontaktů z doby studia mám dodnes a na některé pedagogy myslím v dobrém velice často. První pedagogické zkušenosti jsem získala na Odborném učilišti v Bosonohách, kde jsem učila odborné předměty oboru zlatník - šperkař. Pak jsem se přes přátele dostala k možnosti práce v Lužánkách. Tehdy se otevíralo pracoviště v Bohunicích na Lánech a zrovna hledali výtvarníka. Zpočátku to pro mě bylo zpestření práce na učilišti, kombinovala jsem úvazky, ale pak mě práce pro Lužánky definitivně pohltila.
Děti se mě často ptají, kde beru nápady. Praxe funguje tak, že po létech si je začne hlava výtvarného pedagoga hledat sama a kdekoli. Cokoli člověk uvidí a zažije, může se stát materiálem pro výtvarnou práci s klientem - film, knížka, krajina, návštěva galerie - projde myslí a stane se tím použitelným nápadem. I když se inspiruji tím, jak pracují kolegové, vždycky je konečné pojetí práce nakonec moje. Pracuji ve volně navazujících projektech, ale v tomto je klíčové slovo PŘIROZENOST. Návaznost může být technická i věcná. Všechno je využitelné, každý materiál i technika. Také v posledních letech kladu důraz na pracovní stránku výtvarného procesu. Mám pocit, že pracovní výchova chybí všude, kam se podívám, a keramika má v tomto ohledu velké možnosti.
TZ Kozí Horka