Olesia "Oli" Kelina
Labyrint
O mně
Jsem Oli a nejdůležitější informace o mně je, že učím výtvarku.
Cesta k této skutečnosti však byla klikatá. K výtvarnému umění jsem se hlásila od mala, s postupně se zvyšující mírou vážnosti. Prošla jsem několika profesně zaměřenými kurzy digitální tvorby a v 17 letech jsem touhu si nejen čmárat zpečetila nástupem do kurzu akademické kresby. V tomto směru se stále vzdělávám. Aktuálně studuji informatiku se zaměřením na grafický design tady v Brně na MUNI.
K práci s dětmi jsem se dostala v 15 letech, kdy jsem začala vést sportovní příměšťáky nebo třeba dílničky v rámci tábora. Později na mě padlo trénování moderní gymnastiky, z této doby jsem si odnesla trenérské osvědčení a bolesti kloubů.
Spojit tyto dva světy - trénování a výtvarku - se mi povedlo tady v Lužánkách.
Já a Lužánky
Do Lužánek mě dostala má milá kamarádka a lektorka Míša. Spolu jsme založily tábor Čmárej(!), který mi ukázal, že tady jsem na správném místě. Na tábor navazuje kroužek Čmárej(!), který vedeme také většinou ve dvou. Na rozdíl od tábora je pro mladší děti a je o něco méně divoký.
Pro dospívající, kteří se nevejdou do věkové kategorie Čmárej(!), nebo jsou prostě starší a mají zájem o to pracovat na sobě a učit se něco z umělecké praxe, vedu Skupinu sebeobrany proti tvůrčí krizi.
Přes Lužánky se nadále vzdělávám v ohledu pedagogickém i výtvarném. Je tu skvělý kolektiv lektorů, kteří mě podporují v počínání a plánuji tu vydržet co nejdéle.
Moje metodika
Chci, aby se jedinci stávali umělci a ne se pouze učili postupy. Ke každé hodině přistupuji tak, že buďto poznáváme novou metodu (například kresba tužkou, malba temperou, nebo něco úplné experimentálního), přičemž fantazie má volný průchod, nebo se věnujeme tématu a volíme sami vhodný přístup.
Do této směsi fantazie občas vhodím osvědčené akademické znalosti a dovednosti. Až na skicování, které mají děti „povinné“, se těmito tématy zabýváme okrajově, v závislosti na zájmu dětí. Proč na ně vůbec hledíme? Mám neochvějné přesvědčení, že každý si zaslouží mít přístup k odbornějším znalostem, pokud má o ně zájem, nehledě na věk.
Jsem vyznavačem abstrakce. To proto, že s její pomocí se děti můžou naučit důležité principy (například míchaní barev) bez frustrace z toho, že se jim nedaří nakreslit něco reálného.
Všechna tato moudrá slova a pojmy jsou nakonec pouze kostrou pro naše aktivity. Primární náplní je samozřejmě hra, čmárání, cákání, představování si a poznávání nového.


