O mně
Narodila jsem se a vyrostla v Brně. Už od dětství jsem měla zájem o výtvarnou oblast, k čemuž jsem byla vedena v rodině - výtvarné umění bylo totiž velkým koníčkem mého tatínka. Jako dítě jsem strávila spoustu času kreslením všeho možného, i po tom, co jsem začala ve druhé třídě chodit do Lidové školy umění k paní profesorce Pitrové. Tam jsem docházela i jako dospělá, pak už spíš na přátelské konzultace. Po základní škole jsem nastoupila na Střední uměleckoprůmyslovou školu v Brně, což bylo velice šťastné a inspirativní období v mém životě. Ke konci studia mě začali zajímat lidé - psychologie, sociální vědy a podobné obory. Nechtěla jsem ale opustit výtvarný svět, a proto jsem se přihlásila na Pedagogickou fakultu, kde jsem vystudovala výtvarnou výchovu v kombinaci s češtinou. To bylo důležité prostředí, protože spoustu přátel a kontaktů z doby studia mám dodnes a na některé pedagogy myslím v dobrém velice často. První pedagogické zkušenosti jsem získala na Odborném učilišti v Bosonohách, kde jsem učila odborné předměty oboru zlatník - šperkař. Pak jsem se přes přátele dostala k možnosti práce v Lužánkách. Tehdy se otevíralo pracoviště v Bohunicích na Lánech a zrovna hledali výtvarníka. Zpočátku to pro mě bylo zpestření práce na učilišti, kombinovala jsem úvazky, ale pak mě práce pro Lužánky definitivně pohltila.
Já a Lužánky
Moje metodika
Děti se mě často ptají, kde beru nápady. Praxe funguje tak, že po létech si je začne hlava výtvarného pedagoga hledat sama a kdekoli. Cokoli člověk uvidí a zažije, může se stát materiálem pro výtvarnou práci s klientem - film, knížka, krajina, návštěva galerie - projde myslí a stane se tím použitelným nápadem. I když se inspiruji tím, jak pracují kolegové, vždycky je konečné pojetí práce nakonec moje. Pracuji ve volně navazujících projektech, ale v tomto je klíčové slovo PŘIROZENOST. Návaznost může být technická i věcná. Všechno je využitelné, každý materiál i technika. Také v posledních letech kladu důraz na pracovní stránku výtvarného procesu. Mám pocit, že pracovní výchova chybí všude, kam se podívám, a keramika má v tomto ohledu velké možnosti.