Co se dělo o semifinále - Ajka
Je 14.září 2007, 17:00 a před pražským planetáriem se to hemží lidmi. Někteří mají na sobě jednobarevné tričko se jmenovkou a zdá se, že už jen postávají a čekají, co se bude dít. Ano, však také už splnili svůj úkol - najít si triko své odbornosti v parku Stromovka.
Jakožto svěřenci minulých účastníků expedic a jiných vesmírných misí (-tudíž zkušených kosmonautů;)) jsme si vyslechli jejich následující instrukce a vydali se směrem na zastávku Výstaviště, kde Martin nakoupil půl metrový štos lístků na tramvaj a našlapali nás všechny do jednoho vagónu (to abychom si už zvykali na nedostatek prostoru v kosmické raketě...). Dojeli jsme na Petřín, dobouchali se na Štefánikovu Hvězdárnu, kde nás nejdřív nikdo nechtěl :) a prohlédli si její interiér, včetně kopulí s dalekohledy a podívali se na Jupiter a jeho měsíce. Shlédli jsme film o stavbě jednotlivých planet Sluneční soustavy a vydali jsme se ztemnělým parkem zpět na tramvaj. Když jsme vystoupili na zastávce Strážný, na Žižkově, slunce už bylo dávno pod obzorem a my se za tmy vydali hledat naši základnu - DDM Ulita. Byla dobře schovaná, ale nakonec jsme ji objevili (už bez šneka...). Všichni (vyčerpaní) jsme si akorát tak připravili svoje místečko na spaní, dojedli zásoby a šli chrupkat.
Další den nás kdosi vzbudil strašně brzo ráno (nevím sice kolik bylo, ale uuurčitě ještě ani kohout nezakokrhal, ani slunce nevysvitlo :)). Rozespale se všichni vypotáceli ze spacáků na velmi.... rozmanitou :) snídani. To jsme ještě nevěděli, že nic nedostaneme, dokud nevyběhneme všichni do vnějšího výcvikového zařízení (do té zimy!!) a nenacvičíme si hned po ránu simulaci písečné bouře na Marsu. Takže na snídani jsme přišli celí udýchaní, špinaví (od písku :) Naštěstí však nebyly žádné ztráty na životech...).
Po zasloužené snídani jsme se přesunuli do přednáškového sálu (který zároveň sloužil jako místnost, kde jsme všechny spaly a byl tam pěkný nepořádek, ale PŠT :)) a čekali jsme na hosty. Nikdo nevěděl, kdo přijde. Abychom uvolnili to napětí, společně jsme chvíli meditovali :D. Pak přišel pan Valníček, pan Voldán a pan Remek přednášet...
No, tak se přesuneme dál, tentokrát k modré obloze a slunečnímu světlu, které nás doprovázeli na cestě do Řeporyjí (počasí se myslím opravdu vydařio :)), kam jsme se vydali po obědě a kde na nás čekal pan Haloda, který nám dělal výklady k různým horninám a porovnával je s horninami na Marsu apod., jak jsme tak putovali dále až do Prokopského údolí. Zavedl nás také na místo, kde se to jen hemžilo zkamenělinami, takže každý odtamtud odcházel s pár kily navíc :D. Pod tíhou nasbíraných zkamenělin už jsme daleko nedošli a jeli dále autobusem na Anděl, kde jsme měli kratší rozchod. Pokochali jsme se nákupním centrem (mně se v eskalátoru zasekla tkanička od tenisek, takže jsem trochu udělala u výstupu špunt... A trochu mi to rozšmelcovalo tu tkaničku, ale jinak fajn..:D) a vydali se zpět na základnu na Žižkov.
Tam se po večeři konala obhajoba našich "projektů" už připravených z domova a dále prezentace v ten den zadaných projektů ve skupině po jednotlivých odbornostech. A to by bylo velmi na dlouho, popisovat jak to probíhalo :)... Mohu jen říci, že jsme se u toho myslím náramně pobavili! Jestli tedy mohu jen připomenout myslím v tomhle směru nejlepší projekt geologů-architektů, kteří objevili na Marsu jistého živočicha v jeskyni, který vydával zvuk barokní hudby (byl mírumilovný, jinak by nevydával zvuk baroka, ale třeba metalu :)) a do budoucna plánují zbudovat v jeskyni posluchárnu pro astronauty, kteří mají rádi uklidňující barokní hudbu... Tedy, říkám to dobře, geologové-architekti? :)
Další ráno nás opět čekalo protažení před snídaní a to skrze procvičování obratnosti a spolupráce při prolézáním a přelézáním skalisek, jaká budou pravděpodobně i na Marsu. Na jedné takové skále jsme si udělali společnou fotku a vydali se zpět na základnu na (opět úplně stejně rozmanitou ;)) snídani. Dále jsme rozsypali semínka 3 různých rostlin do připravených nálevů, které budou růst a sílit, než dojde k letu na Mars, kam (pravděpodobně?) poletí s námi a uvidíme, jestli na ně stav beztíže a mimozemské prostředí nebude mít špatný vliv :).
Když jsme měli semínka patřičně zaopatřena, čekal na nás další úkol - postavit kosmolet. (Zkrátka letadlo - jaké chceme my, klidně různých patvarů a designu, ale aby dokázalo létat v zemské atmosféře). Rozdělili jsme si balzu a pustili se do práce. Ještě před obědem, příjezdem rodičů a samotným vyhlášením jsme vyzkoušeli letecké schopnosti všech letadel. Myslím, že náš výtvor sice nebyl tvarem příliš originální, za to celkem spolehlivě létal :).
Tak a už tu bylo samotné vyhlášení... Táá tá táa tá tá tá.. tata ta ta tááá - ozývalo se z reprobeden zatímco všichni napjati stáli na schodech před hlavním vchodem do základny. A já to nebudu znovu tak napínat, jednou to stačilo :) Finalisti jsou již prozrazeni a všichni se jistě už těší na úterý 25.9. No.. a to je vlastně konec... - tedy pouze tohoto semifinále! Mise to byl teprve začátek....
:)
EM-210-LD....... . .. . Á-JÉ-KÁ-Á :)
