Palubní inženýr
Úkolem palubního inženýra je řídit let na Mars a zpátky, zajišťovat bezpečnost pobytu na Marsu. Dohlíží na veškeré systémy kosmické lodi a technické vybavení mise, kromě počítačů. Má na starosti vývoj kosmické lodi ještě před samotným letem.
Kontaktní e-mail: Petr.Adamek@seznam.cz
Úkoly k projektu
- Můžete zkusit napsat, jaké by byly výhody/nevýhody nepilotovaného letu, popř. se zabývat tím, co vše je výhodné automatizovat a co je lepší přenechat na člověku.
- Zkuste se zamyslet nad funkcemi přistávacího modulu - udělat z něj "kyvadlovou dopravu" k orbitální části lodi, nebo ho používat pouze na 1 cestu tam a zpět? Nebo úplně jinak?
- Jak řešit různé nouzové situace, jak zachránit co nejvíce lidských životů, přístrojů a vzorků?
- Možnosti opravy lodi za letu, používání multifunkčních částí, systémy varující před nebezpečím.
- Návrhy skafandrů, čeho se na nich vyvarovat, možnosti několika druhů skafandrů.
- Různé vychytávky, jak zlehčit náklad lodi, nové materiály (aerogel, nanotrubičky)
- Bezpečnostní pokyny pro let
To je jen několik bodů, kterých se můžete a nemusíte držet ve svém projektu, samozřejmě si určitě vymyslete vlastní originální a zajímavé myšlenky ;) Hodně zdaru
Článek na ISC
Jeden z organizátorů EM2007 Tomáš Pejchal se přihlásil do konkurzu na ISC (International Space Camp), na konkurz psal článek s tématem Pilotované či nepilotované lety? (DOC, anglicky). Teď už si konečně můžete přečíst článek Pilotované či nepilotované lety? (DOC, česky) i v češtině (pozdě, ale Tomášovi nefungoval internet)
Lodě Apollo
Správný inženýr musí: za prvé vylepšovat existující, a za druhé vymýšlet nové.
Na lodi Apollo je to dobře vidět.
Když první člověk na poradě navrhl princip - od tělesa se odpojí jiné, menší, těleso
a přistane na povrchu - všichni to považovali za nemožné.
Přesto se tak dostali Američané na Měsíc, a Rusové to tak také plánovali.
Takže měl onen vizionář pravdu, na druhou stranu byl tvar velitelského modulu odvozen od lodí Mercury a Gemini, které USA užívali předtím.
Od Mercury a Gemini byla převzata tzv. záchranná věž, která se osvědčila natolik, že NASA dodnes lituje, že jí už nikdy nepoužila a přešla na sofistikovanější, ale dražší a snadno poškoditelné raketoplány.
Jiří Podivín
